Proč stojí za to, připomínat si jeho myšlenky a inspirovat se jeho životními postoji ?
Konfrontace s komunistickým režimem, snaha o život v pravdě, tvorba, kritika i tolerance, lidskost a humor, nadhled i drobné neřesti, jiný přístup k politice, jistá dávka naivity, ale také vizionářství, to vše se nesmazatelně vepsalo do dějin i povědomí velké části celosvětového společenství, přineslo inspiraci mnohým a proslavilo naši vlast jako nikdy předtím. I přes složitý vývoj naší společnosti v uplynulých třech dekádách, mnohdy velmi negativní, se podařilo dosud udržet demokracii a ústavní systém i přes útoky ze strany extremistů, zcela nestydatých komunistů či jejich různých kryptoklonů. Zkorumpované sdělovací prostředky, veřejnost zmanipulovaná nedostatečnou veřejnoprávností veřejnoprávních medií, to vše jsou symptomy právě té poslední dekády, ve které už nebylo dopřáno Václavu Havlovi tento neblahý vývoj sledovat a kriticky se k němu vyjadřovat, což by nepochybně činil. Výsledky nedávných parlamentních voleb nám přinesly naději na opravdovou změnu politického i společenského klimatu. Také nepochybně tyto volby dosvědčily, že naštěstí stále významná část naší velmi zdeformované a nemocné společnosti nese ve svých myslích i srdcích právě ten univerzální étos a tak důležitý symbolický odkaz Václava Havla. Od dob Palackého, Riegra a Masaryka zde nebyla žádná jiná vůdčí osobnost než Václav Havel, která by svou celoživotní autenticitou dávala naší společnosti naději, bez které to nejde. Těch opravdových velikánů - lídrů, za posledních 200 let opravdu nemáme mnoho. Václav Havel k nim jednoznačně patří. Važme si toho, že jsme byli jeho součastníky a prožili nejsvětlejší okamžiky naší historie. Musíme být i nadále nositeli jeho pochodně, nenechme ji upadnout v zapomění a předávejme ji i mladším nastupujícím generacím.