top of page
Vyhledat
Obrázek autoraVáclav Macháček

Nebezpečí komunizmu není chiméra

Aktualizováno: 7. 5. 2022

Na zlo komunizmu, jeho zrůdnost a následky, nelze ani dnes pohlížet se zlehčujícím nadhledem. To není žádné přežité klišé, ani vyřešená minulost, zralá na tzv. tlustou čáru. Hrůzné následky nelidské invaze nebezpečného diktátora Putina do sousední Ukrajiny, jsou názorným příkladem, kam až můžou mocichtivé úmysly odchovance zločinné komunistické KGB dojít a celý svět jen zírá.


Nejhorší na tom je i masívní podpora vražedné války většinou ruské společnosti, řádně zmanipulované, zastrašené, ale také zdegenerované. Veškerá předchozí varování byla naprosto podceněna. Nástup komunizmu sice v Rusku nehrozí, ale situace je stejně hrozivá svou absolutní absencí humanity.


V naší zdeformované společnosti také přežívá podobný nebezpečný a záludný resentiment a jeho zastánci jsou slyšet čím dál víc. Dokonce i na půdě univerzit raší nový „ vědecký „ výklad období vlády komunizmu. Často ale i módní politická korektnost vede k nebezpečnému vyvažování prostoru pro různé diskuze a názorové střety. Lze však vůbec seriózně zdůvodnit tzv. vyvážené diskuze se zástupci ideologie, která má na svědomí tak obrovská čísla obětí, zničených životů a zasetí nesmyslných a zvrácených myšlenek do bůhví kolika budoucích generací na celém světě ?


Jakákoli bagatelizace, zlehčování, či dokonce pokusy o ospravedlnění této nebezpečné ideologie jsou stále velkou aktuální hrozbou pro demokracii. Svoboda projevu je křehká věc a nemůže být bezbřehá. Poskytování prostoru k vyjadřování názorů směřujích k obhajobě či zlehčování totalitních režimů a podobných tendencí by mělo skončit.


I po více než třiceti letech jsou nadále ovlivňovány široké masy, nespokojené s vývojem, ale zároveň neschopné rozlišit a vyhodnotit skutečná nebezpečí našeho vývoje. S časovým odstupem od totalitního režimu, postupně v paměti určitých částí společnosti převažují nesmyslné sentimentální vzpomínky nad kritickým postojem k prožité nesvobodě.


"chybí paměť, vzdělanost a povědomí o všech hrůzách minulosti"

Zvláště venkov je postižen masově tímto postojem, který se zásadně liší od obyvatel velkých měst. Většina venkovského obyvatelstva se bohužel nezajímala do hloubky, v čem spočívá nebezpečnost a zvrácenost komunizmu. Až na malé výjimky se neúčastnili akcí odporu proti režimu a zjevně už dávno zapoměli na první kroky komunistů, zmocnivších se kdysi vlády. Ty vedly k likvidaci soukromého zemědělství zcela bezohlednou kolektivizací, spojenou s násilím a vraždami, stejně jako zrušení agrární strany. Evidentně zde chybí paměť, vzdělanost a povědomí o všech hrůzách minulosti, o kterých se příliš nechce mluvit ani velké části politického spektra neboť je zde často situace závislosti na levici, která tato fakta většinou značně bagatelizuje, překrucuje či přímo popírá. Tyto snahy lze dokonce slyšet často i na parlamentní půdě. Existence nástupkyně zločinné komunistické strany – KSČM, byť dnes naštěstí mimo parlament, je ale stejně velkou ostudou naší demokracie a dluhem či nešťastným dědictvím, zjednodušeně řečeno, přílišné tolerantnosti Václava Havla, který se sice zapsal jednoznačně mezi největší postavy našich dějin, ale stejně jako všichni jeho velcí a zasloužilí předchůdci, nebyl ani on dokonalý a dělal chyby.

Neignorujme minulost, ani zkušenosti a výzvy předchozích vůdčích osobností. Jejich většinou stručná, byť pozapomenutá hesla jsou stále platná. Jejich výzvy a varování také. Před komunizmem a obecnou zhoubností jeho myšlenek varoval František Palacký už v roce 1848, ihned po zveřejnění komunistického manifestu v Londýně. Karel Havlíček Borovský ho následoval. Vážné varování obou významných, oblíbených a populárních osobností bylo vskutku vizionářské, přesto, že v té době neexistovaly žádné zkušenosti ani hrůzné skutky. Nikoho by nenapadlo ani v nejbujnějších představách, co mohou způsobit tyto zhoubné ideologie.


"Lhostejnost se snadno může vymstít"

Věnujme tedy v budoucnosti více pozornosti zkušenostem z historie i úvahám a varováním současných opravdových myslitelů. Buďme také velmi ostražití vůči charismatickým slibovačům z řad politiků a snažme se nebýt lhostejní k tomu, co se v politice i kolem nás děje. Lhostejnost se snadno může vymstít nenápadným nástupem něčeho, nebo někoho, koho už se později nepodaří zastavit. Příkladů z minulosti i současnosti máme opravdu dost a v drtivé většině si za to může společnost sama. A ta společnost, to jsme i my všichni.




222 zobrazení0 komentářů

Comments


bottom of page